Kočka domácí je zdomácněná forma kočky divoké, která provází člověka na jeho putování již po mnoho tisíciletí. Její tělo je dokonale přizpůsobeno lovu, má ostré drápy, vynikající čich, sluch a zrak. Kočka sloužila především jako lovec hlodavců, společník a mazlíček člověka. V některých částech Číny je kočičí maso konzumováno i konzervováno, ve třetím světě jsou dokonce kočky „pěstovány“ pro kožešinu, ze které se vyrábějí kožešinové výrobky. Tyto výrobky se dostávaly i na evropský trh, naštěstí byl však v roce 2007 tento dovoz kožešiny a kůže z koček do Evropy zakázán. Kočka je díky člověku rozšířena do celého světa, snad kromě Antarktidy, na některých místech ale znovu zdivočela.
Egypťané kočky uctívali a věřili, že je chrání, proto v každém domě byla minimálně jedna kočka, bylo to pro ně veliké požehnání. Černé kočky byly nejposvátnější, proto i bohyně Bastet je vyobrazena v podobě této kočky. V Řecku dávaly kočky do spojitosti s bohyněmi Afroditou a Artemis. Kult těchto bohyň splynul částečně s egyptským kultem bohyně Bastet. V Indii se kočka zobrazovala jako bohyně Šasthi, byla to ochránkyně malých dětí a matek v šestinedělí. Na druhou stanu Indové věřili, že chlupy z kočky znečišťují člověka. V Číně chránil kočky buddhismus, byly spojovány především s mnichy a chudobou, zároveň ale měli před chudobou ochránit. V čínském horoskopu je znám jako čtvrté zvíře králík (zajíc), ale podle shodného jména MAO to může být i kočka. V Evropě i Číně se traduje, že kočka s černou srstí přináší smůlu.
Sama mám doma černého kocoura, přítel mi ho donesl, když měl cca měsíc a chtěli ho utopit. To víte, já kočky nemám moc ráda, jsem spíše na psy, ale přece to bezbranné zvíře nevhodím na ulici. Tak jsem souhlasila a přibyl nám člen rodiny. Malé dítě a kotě nešlo moc dohromady. Musím přiznat, že chudák kocourek dostával solidní „kapky“ do dcery, naštěstí brzo pochopil, že když se ta malá koulička valí, musí se schovat